Aktuality

Teplotní inverze nemusí nutně znamenat nudné počasí

Teplotní inverze nemusí nutně znamenat nudné počasí

Teplotní inverze, která tu panuje víceméně téměř celý leden, nepřináší jen negativa, jako jsou zhoršené rozptylové podmínky pro škodliviny v ovzduší či šedivé fádní počasí v nížinách. Pokud inverzní vrstva leží poměrně nízko, řekněme okolo 800 m.n.m., na našich horách panuje doslova jarní počasí. K tomu lze spatřit zajímavé meteorologické jevy. A právě těm chceme věnovat podstatnou část našeho dnešního článku.

Vrstva nízké inverzní oblačnosti bývá poměrně tenká. Při výstupu do hor se nejdříve dostáváme jakoby do mlhy, ve skutečnosti procházíme vrstvou oblačnosti. Zanedlouho vidíme prosvítat slunce a mlha řídne. Pokud jdou vhodné klimatické podmínky (okolní teplota okolo -7°C a nad oblačností teploty nad bodem mrazu) dochází na styku těchto dvou vrstev ke srážení vodních par a ke vzniku drobných přechlazených kapiček vody, které padají dolů a díky jejich velmi malému rozměru okamžitě krystalizují za vzniku šestibokých sloupků či destiček. Ty se pak vznáší v ovzduší. Lidově se jim říká „diamantový prach“.

Na něm se díky lomu světla vytváří zajímavé halové jevy. Protože k tvorbě diamantového prachu je potřeba i vyšší vlhkost vzduchu, větší pravděpodobnost zahlédnutí tohoto jevu je v dopoledních hodinách.

Včera byly tyto jevy viditelné z Hynčic pod Sušinou v šumperském okrese, kde jsme je fotili. Teplota na hranici inverze byla -7,5°C, nad touto hranicí postupně stoupala k +6°C.

Na této fotce vidíte i velmi vzácný halový jev takzvaný Moilanenův oblouk (tvar V nad sluncem)

Na této fotce jsou vidět velmi vzácné halové jevy jako Trickerův oblouk (tvar X) Dále pak Wegenerův oblouk, 120° parhelium a parhelický kruh.

Nejen halové jevy, ale i nízká inverzní oblačnost pozorovaná z ptačí perspektivy má svoje kouzlo. Takto byla viditelná z vrcholu Králického Sněžníku, 1424 m.n.m. Údolí zalitá touto oblačností připomínají moře, ze kterého vystupují ostrůvky okolních vyšších vrcholků. Když se dobře zadíváte, můžete zpozorovat i obtékání vrcholků oblačností, které připomíná mořské vlny obtékající skalní útesy vyčnívající z moře. Zde vidíte Červenovodské sedlo se Suchým vrchem (995 m.n.m.).

 

V moři oblačnosti můžete vidět i vzdálené horské hřebeny, protože nad čárou inverze velmi často vlhkost vzduchu klesne na nízké hodnoty (i kolem 10%) a bývá tak vysoká dohlednost i více než 100 km. Zde je např. viditelný hřeben Jeseníků.

Při sestupu dolů je zajímavé, jak se přibližuje vrstva nízké oblačnosti.

Téměř v její úrovni se najednou začne ochlazovat a při dalším sestupu okolí najednou ztmavne a stromy a keře se pokryjí vrstvou námrazy. Teplota klesne i o více než 10°C během několika málo výškových metrů.

Pokud se chystáte k výstupu na Králický Sněžník, je užitečné vědět, že na vrcholu dosahuje sněhová pokrývka výšky 44 cm. Sníh je spíše zmrzlý. Méně frekventované turistické trasy nelze doporučit, několik metrů se dá přejít po povrchu sněhu, občas se ale můžete nepříjemně propadat. Proto je dobré upřednostnit frekventovanější trasy, které vedou po horských silničkách. Řada tras je upravována pro běžkaře a podmínky tam jsou slušné.

26.01.2020 16:24h
32x